Úvod: Za hranicemi mediálního humbuku
Mediální titulky neustále hlásají, že umělá inteligence (AI) mění svět před očima a že žádný obor nezůstane nedotčen. Tento příběh o rychlé a nevyhnutelné transformaci je sice lákavý, ale často zjednodušuje složitou realitu. Jak si společnosti skutečně vedou v zavádění a využívání AI? Kde se skrývá skutečná hodnota a kde přetrvávají překážky?
Abychom oddělili fakta od fikce, podívali jsme se na nejnovější globální průzkum společnosti McKinsey „Stav umělé inteligence v roce 2025“. Tato zpráva, založená na odpovědích téměř 2 000 lídrů z různých odvětví, nám poskytuje střízlivý pohled na to, kde se svět byznysu v oblasti AI skutečně nachází. A zjištění jsou v mnoha ohledech překvapivá. Cílem tohoto článku je odhalit pět nejzásadnějších a nejméně intuitivních poznatků, které zpochybňují obecně přijímané představy o současném stavu umělé inteligence.
1. AI je všude, ale jen na povrchu
Na první pohled se zdá, že adopce AI akceleruje nevídaným tempem. Podle průzkumu až 88 % respondentů uvádí, že jejich organizace pravidelně využívají AI alespoň v jedné obchodní funkci, což je výrazný nárůst oproti 78 % v loňském roce. To potvrzuje, že AI už není jen doménou technologických gigantů, ale stala se běžným nástrojem v mnoha firmách.
Paradox však nastává, když se podíváme hlouběji. Zpráva zároveň ukazuje, že téměř dvě třetiny respondentů říkají, že jejich organizace ještě nezačaly s rozšiřováním (scalingem) AI napříč celým podnikem. Většina společností se tak stále nachází ve fázi experimentování a pilotních projektů. Tento model „širokého, ale mělkého“ nasazení naznačuje, že zatímco adopce AI se zrychluje, schopnost firem ji hluboce integrovat do klíčových procesů a skutečně využít její transformační potenciál za tímto tempem zaostává.
2. Inovace ano, ale zisky se zatím nekonají
Firmy vidí v AI jasný přínos, ale ne vždy se promítá do financí. Většina společností vnímá pozitivní kvalitativní dopady – 64 % respondentů uvádí, že AI podporuje jejich inovace. Kromě toho téměř polovina (45 %) hlásí také zlepšení spokojenosti zákazníků a posílení konkurenční odlišnosti. Tyto „měkké“ ukazatele jsou důležité a naznačují, že AI skutečně funguje jako katalyzátor nových nápadů a lepších služeb.
Když však dojde na tvrdá čísla, příběh se mění. Pouze 39 % respondentů hlásí jakýkoli dopad na zisk před úroky a zdaněním (EBIT) na úrovni celého podniku. To je zásadní zjištění. Ukazuje, že přeměna inovací poháněných umělou inteligencí na měřitelný zisk zůstává pro většinu podniků velkou výzvou. Mezi experimentem a skutečnou, finančně měřitelnou hodnotou zeje stále značná propast.
3. Tajemství nejúspěšnějších: Nejde jen o snižování nákladů
Co tedy odlišuje ty nejúspěšnější firmy – takzvané „AI high performers“, kteří připisují AI dopad na EBIT ve výši 5 % a více a zároveň uvádějí, že jejich organizace zaznamenala „významnou hodnotu“? Data odhalují, že rozdíl nespočívá jen v ambicích, ale v konkrétních provozních disciplínách.
Zatímco drtivá většina společností (80 % všech respondentů) si jako cíl pro nasazení AI stanovuje efektivitu, špičkové firmy míří výše a zaměřují se i na růst a inovace. Polovina z nich plánuje pomocí AI transformovat celý svůj byznys. Tato vize se však projevuje v konkrétních činech:
- Radikální přepracování procesů: Nejúspěšnější firmy jsou téměř třikrát pravděpodobnější (55 % oproti 20 %), že při nasazování AI od základu přepracují své pracovní postupy.
- Angažovanost vedení: U těchto firem je třikrát pravděpodobnější, že jejich vrcholoví lídři projevují silné vlastnictví a odhodlání vůči iniciativám v oblasti AI.
- Širší a hlubší nasazení: Využívají AI ve více obchodních funkcích a jsou minimálně třikrát pravděpodobnější, že škálují využití AI agentů.
Jak zdůrazňuje Tara Balakrishnan, partnerka ve společnosti McKinsey, právě tato ambice je klíčová.
„Co na nejúspěšnějších firmách nejvíce vyniká, je úroveň jejich ambicí. Jejich plány v oblasti AI jdou nad rámec postupného zvyšování efektivity: nejúspěšnější firmy se snaží od základu přetvořit své podnikání. Tato úroveň ambicí se stává klíčovým odlišujícím prvkem a katalyzátorem změn v organizaci.“
4. AI agenti: Mezi velkým očekáváním a realitou
AI agenti – systémy schopné samostatně plánovat a vykonávat vícekrokové úkoly – jsou jedním z nejžhavějších témat v technologickém světě. A zájem je obrovský: 62 % respondentů průzkumu uvádí, že jejich organizace s nimi alespoň experimentují.
Realita v praxi je však mnohem střízlivější. Zpráva konstatuje, že v žádné konkrétní obchodní funkci neuvádí více než 10 % respondentů, že jejich organizace škáluje využití AI agentů. Toto rané nasazování se nejčastěji objevuje v oblastech jako IT a správa znalostí (knowledge management). Michael Chui, seniorní člen McKinsey Global Institute, k tomu dodává:
„Tato propast zdůrazňuje kontrast mezi velkým potenciálem, který se projevuje v ‚cyklu nadšení‘, a současnou realitou v praxi: u těch společností, které podle respondentů začaly agenty v některé z obchodních funkcí používat, je většina z nich stále ve fázi zkoumání.“
5. Záhada dopadu na pracovní sílu: Nikdo neví jistě
Příběh o tom, že AI masivně nahradí lidskou práci, je možná příliš zjednodušující. Průzkum odhaluje překvapivou nejednotnost v očekáváních manažerů ohledně dopadu AI na počet zaměstnanců v nadcházejícím roce. Data ukazují, že mezi lídry nepanuje žádná shoda:
- 32 % respondentů očekává snížení počtu zaměstnanců.
- 43 % očekává, že se počet zaměstnanců nezmění.
- 13 % dokonce očekává nárůst.
Tato čísla jsou v příkrém rozporu s jednoznačnými předpověďmi o masovém propouštění. Ukazují, že realita je mnohem komplexnější a že mezi vedoucími pracovníky panuje skutečná nejistota. Analýza navíc odhaluje, že respondenti z větších organizací jsou náchylnější očekávat snižování stavů než ti z menších, což naznačuje, že dopad AI na pracovní sílu může záviset na velikosti a struktuře firmy.
Závěr: Od experimentu k transformaci
Zpráva McKinsey jasně ukazuje, že cesta k plnému využití potenciálu umělé inteligence je složitější a nerovnoměrnější, než se často tvrdí. Adopce je sice široká, ale pro většinu organizací zůstává hluboká integrace a zachycení skutečné hodnoty stále nedokončeným úkolem.
Cesta od pilotního projektu k reálnému zisku však není tajemstvím. Vzorec úspěchu, který demonstrují nejvýkonnější firmy, je jasný: vyžaduje transformační ambice, odvahu od základu přepracovat zavedené procesy a neochvějnou podporu vedení. Úspěch nepřichází z pouhého snižování nákladů, ale z využití AI k podpoře skutečného růstu a inovací.
Otázka tedy nezní, zda AI změní byznys, ale kdo bude mít vizi a disciplínu na to, aby tento recept na úspěch aplikoval. Kdo zvládne umění skutečné obchodní transformace a kdo zůstane uvězněn v pilotní fázi?
Článek vychází z dat průzkumu McKinsey – The State of AI in 2025: Agents, innovation, and transformation.
O projektu AI Kompas
Business Leaders Forum přináší projekt AI Kompas – rámec pro efektivní, etické a odpovědné využívání umělé inteligence, který podporuje udržitelnost, snižuje environmentální dopady a pomáhá naplňovat cíle ESG.
Více informací naleznete na webu projektu.
Kontakt pro spolupráci: stachova@blf.cz.