Evropská taxonomie měla být od začátku kompasem pro udržitelný kapitál. Nástrojem, který nasměruje investice tam, kde dávají dlouhodobě ekonomický i environmentální smysl. V praxi ale pro řadu firem představuje složitý technický systém, proto se často postupně posunula do roviny spíše jen formálního vykazování. Revize technických screeningových kritérií, kterou Evropská komise představila 17. března 2026, proto nepůsobí jako další zpřísnění. Naopak. Komise v ní otevřeně reaguje na zpětnou vazbu trhu: kritéria byla často příliš detailní, někdy nerealizovatelná a v některých případech dokonce v konfliktu s jinou evropskou legislativou.
Typickým problémem byla situace, kdy firma realizovala investici, která zjevně vedla ke snížení emisí nebo zvýšení energetické účinnosti, ale nebyla schopna splnit všechny technické detaily, například specifické prahové hodnoty, detailní metodiky nebo požadavky DNSH. Výsledkem bylo, že projekt nemohl být vykázán jako „aligned“, a tím ztrácel část své investiční atraktivity.
Cílem revize je proto jejich zjednodušení, lepší provázání s existujícími předpisy a celkové zvýšení použitelnosti systému [1].
Průmysl a technologie: posun odpovědnosti
Jedna z nejkonkrétnějších změn se týká výroby a průmyslových technologií, zejména v oblasti vodíku, baterií a obnovitelných zdrojů. Například u vodíkových technologií dochází k zásadní změně v tom, co musí výrobce prokazovat. Původně bylo nutné doložit nejen technické parametry zařízení, ale i jeho skutečné využití u zákazníka. Nově se důraz přesouvá na samotnou technologii, tj. zda je schopná produkovat vodík v souladu s emisními limity. Odpovědnost za konečné použití se tím částečně odděluje.
Podobně u baterií dochází k rozdělení aktivit mezi výrobu a recyklaci. Firma tak může vykázat taxonomický soulad například pro recyklační část svého byznysu, i když výroba zatím nesplňuje všechny limity. To je zásadní změna, protože umožňuje postupnou transformaci místo binárního „splňuje / nesplňuje“.
V energetice pak revize například odstraňuje povinnost detailního posuzování emisí u geotermální energie, protože dostupná data dlouhodobě potvrzují, že tyto zdroje jsou hluboko pod stanovenými limity [1]. Tyto změny mají společný jmenovatel: taxonomie se více zaměřuje na to, co firma skutečně ovlivňuje, a méně na ideální model celého hodnotového řetězce.
Doprava: uznání omezené kontroly
Výrazné úpravy se objevují i v dopravě, kde se původní pravidla ukázala jako obtížně aplikovatelná. Například u železniční dopravy revize nově uznává využití biopaliv pro stávající lokomotivy. To reflektuje realitu, že úplná elektrifikace není v krátkém horizontu vždy možná. Zároveň dochází ke zmírnění pravidla týkajícího se fosilních paliv. Nově se vztahuje pouze na vozidla, která jsou specificky určena pro přepravu výhradně fosilních paliv.
Tím Komise implicitně uznává, že operátor často nemá kontrolu nad tím, jaký náklad přepravuje. V předchozí verzi pravidel mohl být penalizován za strukturu poptávky, kterou neovlivňuje. V letecké a námořní dopravě pak dochází k harmonizaci s iniciativami jako ReFuelEU Aviation nebo FuelEU Maritime, což snižuje regulatorní nesoulad mezi jednotlivými politikami [1].
Propojování se stávající legislativou a konec duplicit
Jedním z explicitních cílů revize je sladění taxonomie s novější legislativou, například Net-Zero Industry Act, nařízením o bateriích nebo rámcem pro certifikaci pohlcování uhlíku [1]. V praxi to řeší situace, kdy firma splnila požadavky jednoho předpisu, ale nesplnila taxonomii, často kvůli odlišným definicím nebo metodikám. Revize se snaží tyto rozdíly minimalizovat. Konkrétně například v oblasti chemických látek dochází k větší provázanosti s regulacemi REACH, CLP nebo RoHS. Místo paralelních požadavků se taxonomie více opírá o existující pravidla. Výsledkem by měla být vyšší predikovatelnost a menší regulatorní fragmentace.
Environmentální kritéria: víc flexibilních cest k souladu
Zajímavým příkladem změny přístupu je oblast environmentálních cílů. Například u vody a oběhového hospodářství revize umožňuje více cest, jak prokázat soulad, například prostřednictvím environmentálních povolení nebo EIA. To znamená, že firma nemusí vytvářet paralelní dokumentaci pouze pro účely taxonomie. V oblasti stavebnictví pak dochází ke snížení některých prahových hodnot (například u sádry), protože se ukázalo, že původní limity nejsou v praxi dosažitelné.
Nejvýraznější je ale rozhodnutí stáhnout kritéria pro farmaceutický sektor. Původní požadavky na biodegradabilitu byly v rozporu s pravidly pro kvalitu a bezpečnost léčiv. Komise proto zvolila jejich úplné odstranění místo kompromisu, který by nedával smysl [2].
DNSH: největší změna
Princip „Do No Significant Harm“ prochází jednou z největších změn. Revize výrazně omezuje duplicitu a nahrazuje část požadavků přímým odkazem na existující legislativu. Například kritéria pro prevenci znečištění jsou nově navázána na emisní limity definované v povoleních (BAT-AEL), které jsou auditovatelné.
V oblasti adaptace na změnu klimatu dochází k úpravě metodiky posuzování rizik a zároveň k výjimkám pro mobilní aktiva, kde by analýza nedávala smysl. U biodiverzity je například požadavek na EIA omezen pouze na případy, kde to vyžaduje právní rámec, nikoliv plošně. Tyto změny mají za cíl snížit administrativní náročnost, aniž by zásadně měnily environmentální ambici [1][2].
Co revize znamená pro firmy a tok kapitálu
Revize technických screeningových kritérií není jen technická úprava pravidel. Mění způsob, jakým taxonomie funguje. Z pohledu firem přináší především vyšší použitelnost. Zjednodušení DNSH, větší provázání s existující legislativou nebo flexibilnější způsoby prokazování souladu znamenají, že taxonomie přestává být reportingovým „peklem“. Firmy se mohou opřít o data a procesy, které už mají k dispozici, například environmentální povolení, emisní limity nebo technické parametry technologií [1][2].
To má velmi konkrétní dopad na investiční rozhodování. Projekty, které dříve „neprošly“ kvůli formálním detailům, se mohou nově stát „aligned“. Typicky jde o přechodové technologie, průmyslové inovace nebo projekty v energetice, kde byla původní kritéria obtížně aplikovatelná.
Z dlouhodobého hlediska ale zůstává otevřená otázka, jak silným signálem taxonomie zůstane. Pokud má fungovat jako nástroj pro oceňování rizik, nákladů kapitálu nebo dlouhodobé hodnoty aktiv, musí si zachovat schopnost skutečně rozlišovat mezi aktivitami s reálným environmentálním přínosem a těmi, které tento přínos nemají, nebo je pouze přechodový.
Aplikace se očekává od roku 2027
Důležité je ale zdůraznit, že revize zatím není finální. Evropská komise návrh zveřejnila 17. března 2026 a otevřela k němu veřejnou konzultaci, která běží do poloviny dubna [1].
V této fázi mají firmy, finanční instituce i další aktéři možnost připomínkovat konkrétní technická kritéria. Další kroky jsou relativně rychlé. Komise plánuje revizi přijmout v létě 2026, přičemž nové znění delegovaných aktů vstoupí v platnost krátce po zveřejnění v Úředním věstníku. Samotná aplikace se pak očekává od 1. ledna 2027, tedy pro reporting za finanční rok 2026 [1].
To znamená, že firmy mají zhruba rok na to, aby pochopily změny v kritériích, upravily interní metodiky a datové toky a především si vyjasnily, jak taxonomii využijí v rozhodování, nejen v reportingu. A právě poslední bod je zásadní. Revize sice přichází jako reakce na přetížení systému, ale zároveň vytváří prostor pro jeho „druhou fázi“, tj. skutečné napojení na ekonomiku firmy – na to, jak vstupuje do investičních rozhodnutí, oceňování projektů, alokace kapitálu a řízení rizik.
Autorka článku: Pavlína Al-Madhagi, ESG a sustainability konzultantka Business Leaders Forum
Zdroje
[1] European Commission (2026): Commission seeks feedback on revision of criteria for sustainable economic activities.
Dostupné z: https://finance.ec.europa.eu/news/commission-seeks-feedback-revision-criteria-sustainable-economic-activities-2026-03-17_en
[2] Linklaters (2026): EU Commission seeks feedback on revisions to simplify the technical screening criteria.
Dostupné z: https://sustainablefutures.linklaters.com/post/102mnjw/eu-commission-seeks-feedback-on-revisions-to-simplify-the-technical-screening-cr
[3] European Commission (2026): EU Taxonomy Regulation – implementing and delegated acts.
Dostupné z: https://finance.ec.europa.eu/regulation-and-supervision/financial-services-legislation/implementing-and-delegated-acts/taxonomy-regulation_en