Díl 2: ESRS jako regulatorní architektura přechodu
Jak poznat, jestli má firma skutečný plán dekarbonizace nebo jen klimatickou strategii na papíře? V předchozím dílu této série jsme se podívali na mapu rámců, které dnes formují řízení klimatického přechodu ve firmách: od regulatorních standardů přes investiční metodiky až po iniciativy zaměřené na klimatické cíle. Ukázali jsme, že kolem dekarbonizace vznikl celý ekosystém nástrojů. Tento druhý díl se zaměřuje na jeden z jeho nejdůležitějších prvků: evropské standardy ESRS. Ty jsou často vnímány především jako reportingový rámec. Ve skutečnosti ale představují mnohem víc – regulatorní architekturu, která nutí firmy vysvětlit, jak jejich strategie obstojí ve světě postupné dekarbonizace ekonomiky.
Co ESRS skutečně říká o dekarbonizaci a tranzičních plánech
Když se mluví o evropských standardech ESRS, debata se často soustředí na reporting. Kolik dat budou firmy zveřejňovat, jak složitý bude proces implementace a zda regulace nezatíží podniky přílišnou administrativou. Jenže v oblasti klimatického přechodu je význam ESRS hlubší. Nejde pouze o nový formát reportu. ESRS vytváří regulatorní architekturu, která nutí firmy vysvětlit, jak jejich strategie obstojí ve světě postupné dekarbonizace ekonomiky. Zvlášť patrné je to ve standardu ESRS E1 – Climate change, který se zaměřuje na řízení klimatických rizik, emisní trajektorii a plány přechodu. Standard přitom nestaví na jednoduché otázce „kolik emisí firma produkuje“, ale spíše na otázce: co tato čísla znamenají pro budoucnost podnikání. [1][2]
Od emisních čísel k ekonomice přechodu
Dlouhou dobu byl klimatický reporting relativně jednoduchý. Firmy zveřejňovaly emise, případně klimatické cíle, a tím byla agenda v zásadě uzavřená. ESRS tento přístup mění. Emise jsou jen začátek. Standard očekává, že firma vysvětlí také:
- jak klimatická změna ovlivňuje její strategii a business model,
- jaké rizika a příležitosti z přechodu vyplývají,
- jak se promítají do investic, governance a řízení firmy.
Z tohoto pohledu ESRS připomíná spíše rámec strategického řízení než tradiční reportingový standard, který nutí firmu ukázat, zda její strategie, cíle, investice a řízení rizik dávají v kontextu klimatické tranzice smysl. [1]
Tranziční plán jako test věrohodnosti
Klíčovým prvkem této logiky je tranziční plán. Zajímavé je, že ESRS formálně neukládá všem firmám povinnost mít tranziční plán. Pokud je ale změna klimatu pro firmu materiálním tématem, musí společnost buď zveřejnit svůj plán přechodu, nebo vysvětlit, zda jej má v úmyslu přijmout v budoucnu a jakým způsobem bude klimatickou transformaci řídit. [2] ESRS v podstatě funguje jako test věrohodnosti klimatické strategie. Pro investory, banky nebo analytiky totiž není nejdůležitější samotná existence tranzičního plánu, ale mnohem důležitější je, jestli je z reportu patrné:
- jak přechod mění ekonomiku podnikání,
- jaké investice a kapitálové výdaje firma plánuje,
- a jestli je její trajektorie realistická vzhledem k technologickým a tržním podmínkám.
Proto se dnes vedle regulatorních rámců začíná více řešit taky otázka kvality samotných tranzičních plánů. Jak se tyto plány hodnotí a jak poznat, jestli jsou realistické a ekonomicky proveditelné, se přitom stává samostatným tématem. Na tyto metodiky a přístupy se podíváme v dalších dílech této série.
V čem se ESRS liší od jiných rámců
ESRS navazuje na řadu existujících iniciativ, zejména na doporučení TCFD, která definovala základní architekturu klimatického reportingu, a na standard IFRS S2, který dnes tuto logiku přenáší do globálního účetního rámce. [5] Rozdíl je ale v cílech. Zatímco IFRS S2 vychází především z pohledu finanční materiality, tj. z toho, jak klimatická rizika ovlivňují hodnotu firmy pro investory, evropský přístup stojí na principu dvojí materiality. Firma má vysvětlit nejen to, jak klima ovlivňuje její ekonomiku, ale také jak její činnost ovlivňuje klima a širší společnost. Další rozdíl se týká samotných tranzičních plánů. IFRS S2 nevyžaduje, aby firma takový plán měla, ale pokud existuje, musí být popsán. Evropský rámec jde v praxi o krok dál: pokud firma deklaruje klimatickou transformaci, očekává se, že bude schopna vysvětlit její logiku a implementaci. [5]
Co si z ESRS odnést
ESRS je často vnímán jako rozsáhlý reportingový standard. Ve skutečnosti ale představuje něco víc: systém, který nutí firmy vysvětlit, jak bude jejich podnikání fungovat v ekonomice postupně směřující k nižším emisím. Pro management to znamená posun od komunikace k řízení. Pro investory a banky zase vzniká nový zdroj informací o tom, zda jsou klimatické strategie firem realistické. V příštím dílu této série se proto podíváme na další důležitou část tohoto ekosystému, tj. jak firmy řídí klimatická rizika a přechod prostřednictvím rámce TCFD a souvisejících metodik risk governance. Taky se můžete těšit na praktické zkušenosti z Vodafone.
Autorka článku: Pavlína Al-Madhagi, ESG a sustainability konzultantka Business Leaders Forum
Seznam zdrojů:
[1] Deloitte (2025) Looking beyond emissions: Transition planning under CSRD and ESRS.
https://www.deloitte.com/global/en/issues/climate/transform-csrd-looking-beyond-emissions.html
[2] EFRAG (2024) ESRS E1 Climate Change – Implementation Guidance. https://www.efrag.org
[3] KPMG (2025) Real-time ESRS: FAST 50 – Early findings from the first wave of ESRS reporting. https://assets.kpmg.com/content/dam/kpmgsites/se/pdf/2025/isg-talkbook-real-time-esrs.pdf
[4] Nicolajsen, A.B. et al. (2025) ‘Decoding corporate climate transition plans: A comparative analysis of frameworks’, Journal of Environmental Management.
https://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S0301479725030385?ssrnid=5167369&dgcid=SSRN_redirect_SD
[5] IFRS Foundation (2025) Guidance on disclosures about transition plans.
https://www.ifrs.org/news-and-events/news/2025/06/ifrs-publishes-guidance-disclosures-transition-plans/
[7] Vodafone Group (2024) Vodafone Climate Transition Plan.
https://www.vodafone.com/news/newsroom/protecting-the-planet/vodafone-publishes-its-climate-transition-plan
[8] Science Based Targets initiative (2024) Vodafone targets validation.
https://sciencebasedtargets.org/companies-taking-action