Otevřený dopis vládě, firmám a veřejnosti: Neignorujme fakta, postavme se k transformaci čelem

V poslední době se v debatách o udržitelnosti a konkurenceschopnosti českých podniků objevují tvrzení, která neodpovídají vědeckým poznatkům ani realitě. Svět už dávno nastoupil na cestu transformace v důsledku klimatické změny, a proto je důležité diskutovat o rizicích i příležitostech, které z ní pro českou ekonomiku vyplývají.

Zarazilo nás, kolik nepřesných, z kontextu vytržených nebo mylných informací zaznívá ve veřejných debatách od zástupců většiny politických stran. Týká se to především Green Dealu, ESG reportování a role České republiky v globální transformaci.

Proto jsme se rozhodli sepsat tento otevřený dopis – aby byl hlasem podporujícím fakta, odpovědnost a konkurenceschopnou budoucnost České republiky. Cílem je přispět k věcné debatě, shrnout ověřená fakta a vyvrátit některé často se opakující mýty.

Probíhající klimatická změna je fakt. Nediskutujme proto o její existenci, ale o jejích důsledcích pro ekonomiku a podniky.

Všechny významné světové vědecké instituce se shodují, že hlavní příčinou současného oteplování je spalování fosilních paliv a další lidské aktivity [3]. Zpochybňování klimatické vědy je v rozporu s fakty. Vědecký konsenzus neznamená, že se všichni vědci „domluvili“. Znamená, že drtivá většina důkazů ukazuje jedním směrem.

Změna klimatu přímo i nepřímo ovlivňuje podnikání i bezpečnost po celém světě. Rizika nečinnosti se netýkají jen jednotlivých firem, ale i národních ekonomik. Některé země, jako Norsko, Dánsko, Nizozemsko nebo Německo, již aktivně diverzifikují své ekonomiky, aby snížily závislost na fosilních palivech [1,3]. Jiné země tuto transformaci odkládají, čímž samy sobě zvyšují své geopolitické a ekonomické riziko.

Vědecký konsensus je jasný: pokračování v dosavadních politikách značně poškodí i ekonomický růst, zatímco cena mitigace a transformace se dlouhodobě ukazuje jako nižší než náklady nečinnosti.

Tři nejčastější mýty, které brzdí transformaci ČR

Mýtus 1: ESG je ideologie

ESG není ideologie, ale globálně používaný ekonomický nástroj ověřený desetiletími praxe, který pomáhá firmám a investorům identifikovat dlouhodobá rizika a příležitosti.

Více než 130 zemí se zavázalo k uhlíkové neutralitě, což pokrývá přes 70 % globálních emisí [2,3]. A nejde jen o EU, ale i Kanadu, Čínu nebo Indii. Investoři po celém světě spravují biliony dolarů jako součást iniciativ podporujících nulové emise. Ucelené politické a regulační rámce, jako jsou Pařížská dohoda, EU taxonomie, CBAM nebo Net Zero Industry Act působí globálně a urychlují energetickou a ekonomickou transformaci.

Sladění s Taxonomií EU a integrace principů udržitelnosti do jádra podnikání přináší lepší ziskovost, vyšší tržní hodnotu a podporuje inovace [4,7,10]. ESG reporting sice přidává administrativu, ale firmám se vyplácí – pomáhá ukázat investorům a bankám, že mají firmy rizika i příležitosti pod kontrolou. Díky tomu se stávají důvěryhodnější a kapitál získávají snáze a levněji. Jinými slovy – kdo zvládne ESG reporting dobře, ten posiluje svou konkurenceschopnost a má lepší výchozí pozici na tuzemském, evropském i globálním trhu.

Navíc dochází k výraznému zjednodušení ESG reportingu. Tzv. balíček Omnibus sníží administrativní zátěž pro firmy tím, že zjednoduší strukturu vykazování a omezí duplicity mezi různými regulacemi.

Mýtus 2: Green Deal zničí český průmysl

Tento názor přehlíží obrovské příležitosti, které přináší strategická transformace a dostupné finanční prostředky z EU. Evropské fondy umožňují čerpat finance, které mohou českému průmyslu přinést významnou výhodu oproti zemím, které podobné investice nevyužívají [7].

Klimaticky šetrné investice jsou dnes dostupnější díky klesajícím cenám klíčových technologií – například solárních panelů, baterií nebo řešení dekarbonizace dopravy [1,6].

Nová průmyslová odvětví, jako čistý vodík, udržitelné letecké palivo nebo obnovitelná nafta, vytvářejí další obchodní příležitosti a nová pracovní místa, čímž posilují ekonomiku [3,8].

Investice do udržitelnosti prokazatelně zvyšují tržby, zlepšují finanční výkonnost a často snižují náklady. Firmy, které transformují své produktové portfolio směrem k udržitelným řešením, získávají strategickou výhodu. I zde lze zdůraznit, že investice sladěné s Taxonomií EU dosahují prokazatelně lepší finanční výkonnosti, konkrétně například vyššího zisku (EBIT), návratnosti kapitálu (ROE) a výrazně nižších nákladů na financování a to jak u dluhového, tak akciového kapitálu [4,7,13].

Mýtus 3: Česká republika je příliš malá, aby měla vliv

I relativně malá země může být významným hráčem v globální ekonomice. Česká republika je exportně orientovaná, a proto, aby zůstala konkurenceschopná, musí reagovat na požadavky globálních trhů a směřovat k dekarbonizaci. Větší společnosti již dnes překračují sektorové hranice a přizpůsobují se novým klimatickým a tržním podmínkám.

Realita je taková, že globální energetická a ekonomická transformace je už dávno rozjetý vlak. Na nás teď záleží, jak rychle do něj naskočíme. Naše reakce na klimatickou změnu a další výzvy, jako využití umělé inteligence, určí, jakou budoucnost si vytvoříme.

Naše budoucnost závisí na tom, jak vlády, korporace a občanská společnost zareagují na hrozby a příležitosti. Náš podíl na těchto rozhodnutích je klíčový pro naši budoucí prosperitu.

Výzva k odpovědné debatě

Firmy se netransformují kvůli regulacím – ty představují pouze rámec a pravidla hry. Skutečným hybatelem změn jsou ekonomické tlaky, očekávání investorů a zákazníků a chování konkurence.

Podniky si potřebují udržet přístup k financím, splnit očekávání zákazníků a obstát na trzích, kde zákazníci stále častěji vyžadují udržitelné produkty a služby. Data přitom jasně ukazují, že s postupující dekarbonizací poroste podíl tržeb z klimatických řešení.

Firmy, které investují do udržitelnosti a zelených technologií už dnes, posilují svou konkurenceschopnost, získávají strategickou výhodu a lépe se připravují na budoucí ekonomické výzvy.

Proto vyzýváme politiky, firmy i veřejnost k odpovědné debatě založené na ověřených datech a vědeckém konsenzu, nikoli na domněnkách či polopravdách. Jen tak dokážeme přijímat rozhodnutí, která posílí naši ekonomiku, připraví ji na budoucí výzvy a zajistí, že Česká republika bude součástí řešení, nikoli jen pasivním kritikem změn.

Podepsali:

Pavlína Al-Madhagi
Kristyna Pustelnikova

Seznam zdrojů

1. Alharbi, S.S., Al Mamun, M., Boubaker, S. a Rizvi, S.K.A. (2023). Green finance and renewable energy: A worldwide evidence. Energy Economics, 118, článek 106499.
2. EY (2024). EY Taxonomy Barometer 2024
3. CFA Institute (ed.) (2025) Investment Innovations Toward Achieving Net Zero: Voices of Influence. Research and Policy Center, CFA Institute. Available at: https://rpc.cfainstitute.org/research/reports/2025/investment-innovations-toward-achieving-net-zero-book
4. Hummel, K. a Bauernhofer, K. (2024). Consequences of sustainability reporting mandates: evidence from the EU taxonomy regulation. Accounting Forum, 48(3), s. 374–400.
5. Kashif, M., Pinglu, C., Ullah, S. a Zaman, M. (2024). Evaluating the influence of financial technology (FinTech) on sustainable finance: a comprehensive global analysis. Financial Markets and Portfolio Management, 38, s. 123–155.
6. Litwin, A. a Savourey, M. (2025)
7. Papari, C.-A., Toxopeus, H., Polzin, F., Bulkeley, H. a Menguzzo, E.V. (2024). Can the EU taxonomy for sustainable activities help upscale investments into urban nature-based solutions?. Environmental Science and Policy, 151, článek 103598.
8. PwC (2025). PwC’s 28th Annual Global CEO Survey: Reinvention on the edge of tomorrow
9. PwC (2024). PwC’s Global Workforce Hopes and Fears Survey 2024
10. Schütze, F. a Stede, J. (2024). The EU sustainable finance taxonomy and its contribution to climate neutrality. Journal of Sustainable Finance & Investment, 14(1), s. 128–160.
11. Siddik, A.B., Rahman, M.N. a Yong, L. (2023). Do FinTech adoption and financial literacy improve corporate sustainability performance? The mediating role of access to finance. Journal of Cleaner Production, 421, článek 137658.
12. Tanchangya, T. et al. (2025). Financial Technology-Enabled Sustainable Finance for Small and Medium-Sized Enterprises. Environment, Innovation and Management.
13. Tonnarello, F. et al. (2025). The Impact of EU Taxonomy for Sustainable Activities on European Utilities Performance. Business Strategy and the Environment.
14. Zhang, J. a Liu, Z. (2023). Study on the Impact of Corporate ESG Performance on Green Innovation Performance: Evidence from Listed Companies in China A-Shares. Sustainability, 15, článek 4750.
15. Zhou, G., Zhu, J. a Luo, S. (2022). The impact of fintech innovation on green growth in China: mediating effect of green finance. Ecological Economics, 193, článek 107308.