Autorka: Pavlína Al-Madhagi
Cirkulární ekonomika a udržitelné nakládání se zdroji je klíčovým pilířem evropské legislativy, která reaguje na alarmující statistiky. Evropská unie ročně vyprodukuje 12,6 milionu tun textilního odpadu, přičemž pouze 22 % je recyklováno nebo znovu využito – zbytek končí na skládkách či ve spalovnách. Současná míra opětovného využití materiálu v EU je necelých 12 %. Každý Evropan přispívá téměř 190 kg obalového odpadu ročně, EU jako celek produkuje více než 58 milionů tun potravinového odpadu, což odpovídá ztrátám ve výši 132 miliard eur.
Tento článek přináší přehled legislativního rámce Evropské unie, který postupně nabíhá a jehož účinek plně naběhne od roku 2026.
Jedná se o první díl naší nové série článků o cirkularitě. Druhý díl se bude věnovat praktickým dopadům legislativy na české firmy a díl třetí bude zaměřen na takeaways ze Circularity Fora pořádaného Britskou obchodní komorou.
Legislativní rámec pro cirkulární ekonomiku v EU a ČR
Evropské země v průměru spotřebovávají třikrát více zdrojů, než je Země schopna poskytnout. Současná lineární ekonomika (vyrobit, spotřebovat, vyhodit) neustále zvyšuje nároky na vzácné přírodní zdroje. Proto EU usiluje o přechod na oběhové hospodářství.
Přechod by měl snížit tlak na přírodní zdroje, zajistit udržitelný růst a pracovní místa, konkurenceschopnost EU, pomoci dosáhnout cíle EU v oblasti klimatické neutrality do roku 2050 a zastavit ztrátu biologické rozmanitosti. V oběhové ekonomice je hodnota produktů, materiálů a zdrojů udržována v ekonomice co nejdéle a tvorba odpadu je minimalizována.
S cílem urychlit přechod EU na oběhové hospodářství přijala Evropská komise v březnu 2020 Akční plán oběhového hospodářství a Evropská komise již vydala nebo pracuje na sérii konkrétních politik, směrnic a nařízení, které se týkají zejména výroby plastů a znečištění plasty, nakládání s odpady a recyklace, zavádějících environmentálních tvrzení, opravy zboží, výroby a spotřeby textilu, kritických surovin, snížení průmyslových emisí a udržitelných produktů.
Přehled hlavních norem legislativního rámce EU o cirkulární ekonomice a jejich účinnost
| Název normy | Náběh účinnosti | |
|---|---|---|
| Nařízení o kritických surovinách | Květen 2024 a 2028 | Firmy zpracovávající nebo využívající strategické suroviny (např. kobalt, lithium) budou muset provádět rizikové audity svého dodavatelského řetězce jednou za tři roky. |
| Směrnice o odpadech (textil, potraviny) | 1. ledna 2025 | Zpětný odběr textilu k recyklaci, poplatky v rámci systému rozšířené odpovědnosti výrobce. |
| Nařízení o odlesňování (EUDR) | Konec 2025 | Firmy dovážející komodity jako dřevo, sóju, kávu, kakao aj. budou muset doložit, že jejic23h produkty nezpůsobují odlesňování. |
| Nařízení o odpadech z obalů (PPWR) | 2026 | Zákaz některých plastových obalů na jedno použití od roku 2030 a povinnost snížit množství obalového odpadu o 5 % do roku 2030. |
| Nařízení o ekodesignu (ESPR) | 2026 | Požaduje udržitelnější design výrobků (např. delší životnost, opravitelnost, recyklace). Zavádí digitální pas výrobku, který povinně zajišťuje transparentnost informací o výrobcích. |
| Směrnice o právu na opravu | 2026 | Zavádí povinnost výrobců poskytovat opravy produktů i po záruce a zajistit dostupnost náhradních dílů. |
Nařízení o kritických surovinách
Akt o kritických surovinách definuje suroviny, které jsou nepostradatelné pro technologický vývoj i pro celou řadu strategických odvětví, jako je výroba energie z obnovitelných zdrojů, digitální průmysl, letectví nebo obrana (např. kobalt, měď, lithium aj.). Cílem nařízení je především zajistit přístup EU k bezpečným a udržitelným dodávkám kritických surovin. Nařízení by taky mělo posílit oběhovost kritických materiálů a jejich efektivní využívání.
Mezi opatřeními je například zavedení povinnosti pro společnosti s více než 500 zaměstnanci a čistým celosvětovým obratem vyšším než 150 milionů EUR, které používají strategické suroviny ve výrobě, 1x/3 roky provést posouzení rizik v rámci svého dodavatelského řetězce strategických surovin. Za účelem zajištění oběhovosti surovin nařízení například ukládá provozovatelům starých těžebních lokalit a hlušin povinnost shromáždit informace o obsahu kritických surovin v odpadu, který vytvářejí, i o odpadu uloženém na jejich skládkách. Více na esgprojekty.cz.
Revize rámcové směrnice o odpadech cílící na potraviny a textil
Evropská Rada zahájila v roce 2024 jednání o cílené revizi rámcové směrnice o odpadech se zaměřením na potravinový a textilní odpad. Potravinářský a textilní průmysl jsou prvním a čtvrtým odvětvím s největšími nároky na zdroje. Revize směrnice má dva základní cíle: Výrazně snížit množství potravinového odpadu do roku 2030 a předcházet vzniku odpadu z rychlé módy a usnadnit jeho opětovné používání.
Navrhovaná revize směrnice stanoví závazné cíle pro snížení množství potravinového odpadu do roku 2030 o 10% při zpracování a výrobě a 30 % na obyvatele v maloobchodě, restauracích, stravovacích službách a domácnostech.
Stávající rámcová směrnice o odpadech, která je v platnosti již od roku 2008, členským státům ukládá povinnost zajistit od 1. ledna 2025 tříděný sběr textilu k opětovnému použití, přípravu k opětovnému použití a recyklaci. Podle obecného přístupu Komise do konce roku 2028 zváží stanovení konkrétních cílů pro odpadní textil. V návrhu revize rámcové směrnice o odpadech jsou stanoveny harmonizované systémy rozšířené odpovědnosti výrobce. Módní značky a výrobci textilu by podle nich měli platit poplatky, které by pomohly s financováním nákladů na sběr a zpracování textilního odpadu. Více na esgprojekty.cz.
Nařízení o odlesňování – EUDR
Účelem nařízení je omezit nezákonnou těžbu dřeva, podpořit udržitelné hospodaření s lesními zdroji a zajistit, aby produkty na trhu nepocházely z odlesňování. To zahrnuje i ochranu práv místních komunit a původních obyvatel, kteří jsou často nejvíce postiženi odlesňováním. Nařízení klade požadavky na společnosti uvádějící a/nebo dodávající na trh EU nebo exportující mimo EU relevantní komodity, kterými jsou dřevo, kaučuk, skot, kakao, káva, sója a palma olejná, nebo relevantní produkty, které byly vyprodukovány za jejich použití.
EUDR se bude týkat velkého množství subjektů. Bude se týkat nejen primárních producentů v EU a importérů, ale také následných zpracovatelů, obchodníků a exportérů. Dle EUDR musí společnosti před uvedením (dovozem), dodáním vybraných produktů a komodit na trh EU či před jejich vývozem z EU zajistit a prokázat, že jejich produkty nezpůsobují odlesňování, jsou vyráběny v souladu s právními předpisy země produkce a mají potřebné prohlášení o řádné péči.
Povinnosti, které firmy budou muset plnit, se liší v návaznosti na skutečnost, zda relevantní komodity a produkty uvádí na trh EU (dováží), vyváží je z EU, nebo je na trh EU dodává. Rozhodujícím faktorem určujícím rozsah povinností, bude také velikost společnosti. Operátoři (velké společnosti a společnosti, které dovážejí, uvádějí vybrané produkty na trh EU nebo je exportují) musí implementovat systém náležité péče a předložit prohlášení o náležité péči před uvedením produktu na trh (dovozem) nebo jeho exportem. Obchodníci (společnosti v dodavatelském řetězci, které tyto produkty dodávají k distribuci, spotřebě nebo použití na trhu EU, ale nejsou operátory) musí získat a uchovávat informace od operátorů po dobu nejméně 5 let. Více na esgprojekty.cz.
Návrh nařízení o obalech a odpadech z obalů (PPWR)
Nařízení má přinést významné změny v legislativním rámci pro obalové odpady v EU, včetně stanovení ambiciózních cílů, podpory vysoce kvalitní recyklace v uzavřeném cyklu a snížení potřeby primárních přírodních zdrojů. Množství obalů se má snížit následovně: o 5 % do roku 2030, o 10 % do roku 2035 a o 15 % do roku 2040. Některé druhy plastových obalů na jedno použití budou od 1. ledna 2030 zakázány.
Konkrétní cíle pro opětovné použití do roku 2030 jsou stanoveny pro obaly alkoholických a nealkoholických nápojů a přepravní, prodejní a skupinové obaly. Podle nových pravidel budou muset být všechny obaly (s výjimkou lehkého dřeva, korku, textilu, kaučuku, keramiky, porcelánu a vosku) recyklovatelné na základě přísných kritérií. Od roku 2029 bude muset být 90 % plastových a kovových nádob na nápoje na jedno použití (o objemu až tři litry) sbíráno odděleně (prostřednictvím systémů zálohování a zpětného odběru nebo jiných řešení).
PPWR taky specifikuje požadavky, které musí výrobci obalů splnit. Nařízení nahradí současně platnou směrnici o obalech a odpadech a odpadech z obalů. Více na esgprojekty.cz.
Nařízení o ekodesignu (ESPR)
Cílem nařízení o ekodesignu (ESPR) je zajistit větší udržitelnosti výrobků, a to tím, že do budoucna budou stanoveny u jednotlivých výrobků požadavky např. na jejich životnost, lepší energetickou účinnost, opravitelnost či recyklovatelnost. ESPR má vytvořit legislativní rámec, který přispěje k tomu, aby byly výrobky vhodné pro klimaticky neutrální oběhové hospodářství účinně využívající zdroje a ke snížení množství odpadu. Nařízení zatím představuje pouze právní rámec, na jehož základě se budou konkrétní požadavky pro jednotlivé kategorie výrobků v budoucnu stanovovat prostřednictvím nařízení v přenesené pravomoci vydávaných Evropskou komisí.
V první fázi se pozornost zaměří na vybrané kategorie výrobků: na textilní výrobky, obuv, nábytek, matrace, pneumatiky, čisticí prostředky, barvy, maziva, chemické látky, ale i na meziprodukty jako železo, ocel a hliník. Konkrétní ekodesignové požadavky budou nicméně přijímány postupně po konzultaci a projednání s výrobci daných výrobků, dalšími zainteresovanými stranami a vnitrostátními orgány pro jednotlivé kategorie výrobků.
Součástí nařízení je mimo jiné povinnost opatřit každý výrobek tzv. digitálním pasem výrobku. To znamená, že výrobce musí spotřebiteli zajistit přístup k veškerým relevantním informacím týkajícím se dotčeného výrobku (např. prostřednictvím QR kódu, čárového kódu, vodoznaku). Nařízení rovněž zavádí zákaz zničení neprodaného spotřebního zboží, a to konkrétně ve vztahu k oděvům, oděvním doplňkům a obuvi s účinností již od poloviny roku 2026. Více na esgprojekty.cz.
Směrnice o právu na opravu (směrnice R2R)
Směrnice by měla zajistit spotřebitelům lepší přístup k opravám, včetně dostupnosti náhradních dílů. Vyjasňuje povinnost výrobců opravovat zboží i po uplynutí zákonné záruční lhůty za přiměřenou cenu a v přiměřeném čase. Cílem směrnice je oživení opravárenského trhu, snížení ceny oprav pro spotřebitele, ušetření nákladů na nové nákupy i udržitelnější spotřeba.
Právo na opravu se dle směrnice vztahuje zatím jen na velké spotřebiče, jako jsou pračky, ledničky, myčky nebo sušičky, ale také na mobily. Seznam produktů se v budoucnu bude dále rozšiřovat.
Výrobci elektrických spotřebičů a elektroniky budou mít zejména tyto povinnosti:
- Informovat spotřebitele o jejich právech na opravu.
- Poskytovat opravy u spotřebičů, jako jsou například pračky, sušičky, myčky, chytré telefony či osobní počítače.
- Poskytovat servis a náhradní díly po dobu až 10 let od zakoupení výrobku.
- Pokud bude zboží opraveno v rámci záruky, záruka bude prodloužena o jeden rok. Po uplynutí této lhůty budou výrobci stále povinni opravovat běžné domácí spotřebiče, u nichž bude oprava stále „technicky proveditelná“ v souladu s unijními předpisy
- Zapůjčit spotřebitelům náhradní zařízení po dobu opravy.
Spotřebitelé budou mít k dispozici on-line platformu, kde najdou informace o závadách, cenách i době oprav a umožní snadno vyhledat opraváře ve svém okolí. Pomůže jim také nalézt a porovnat opravárenské služby v jednotlivých členských státech. Dalším nástrojem pro dosažení cílů směrnice bude vypracování evropské normy kvality pro opravárenské služby, která spotřebitelům pomůže identifikovat servisní pracovníky, jež se zaváží k vyšší kvalitě. Více na esgprojekty.cz.
Green Claims: Směrnice o tvrzeních týkajících se životního prostředí
Cílem návrhu směrnice o zelených tvrzeních je jednak eliminování obchodních praktik využívajících zavádějící environmentální tvrzení a také ochrana spotřebitelů. Návrh směrnice má zajistit, že ekologická značení a tvrzení budou pro spotřebitele důvěryhodná a umožní spotřebitelům na jejich základě přijímat informovaná obchodní rozhodnutí.
Aby se zajistilo, že spotřebitelé obdrží spolehlivé, srovnatelné a ověřitelné environmentální informace o výrobcích, návrh obsahuje:
- jasná kritéria, jak by společnosti měly prokazovat svá environmentální tvrzení a štítky
- požadavek na kontrolu tvrzení a štítků ze strany nezávislého a akreditovaného ověřovatele
- požadavky na nová pravidla pro správu systémů environmentálního označování s cílem zajistit, aby byly solidní, transparentní a spolehlivé.
Příkladem konkrétních bodů, kterými se směrnice podrobně zabývá, je téma offsetingu a jeho promítnutí do zelených tvrzení nebo „samocertifikace“. Pokud se na marketingových heslech jako “klimaticky neutrální”, “uhlíkově neutrální do roku 2030” a “100 % CO2 kompenzováno” jakýmkoli způsobem podílí i offsetová strategie firmy, musí firma zároveň jasně doložit, na jakých offsetových aktivitách se podílí a v jakém rozsahu. Povoleny budou pouze environmentální symboly na základě jasně stanovené certifikace nezávislou třetí stranou, nebo symboly vydané orgány veřejné správy. Nové environmentální označení mohou vznikat pouze, když firmy jasně doloží větší přínos (případně ambicióznost) než stávající označení. Více na esgprojekty.cz.
Strategický rámec Cirkulární ekonomiky ČR
Oběhové hospodářství v Česku řeší Strategický rámec cirkulární ekonomiky ČR 2040, známý jako Cirkulární Česko 2040. Cirkulární Česko 2040 si klade za cíl udržet hodnotu výrobků, materiálů a zdrojů tak dlouho v ekonomickém cyklu, jak je to jen možné, a vrátit je do výroby na konci jejich používání, přičemž se minimalizuje tvorba odpadu. Celým dokumentem Cirkulární Česko 2040 se prolíná potřeba posílení předcházení vzniku odpadů, jelikož se jedná o nejvyšší stupeň hierarchie nakládání s odpady a je tak nedílnou součástí oběhového hospodářství. Snahou strategie je zkvalitňovat odpadové hospodářství s důrazem na opětovné použití a recyklaci, zlepšením zejména v oblasti bioodpadu, textilního, stavebního a potravinového odpadu, obalů a dosloužilé elektroniky.
Implementačním nástrojem Cirkulárního Česka je Akční plán Cirkulární Česko 2040 (2022–2027), který konkrétně rozpracovává strategické cíle do měřitelných aktivit a opatření pro období 2022–2027. Akční plán definuje prioritní aktivity, včetně časového plánu, odpovědných subjektů (MŽP, MPO, další resorty) a možných zdrojů financování.