V rámci projektu AI Kompas zveřejňujeme rozhovor s Janem Kavalírkem, CEE ambasadorem pro umělou inteligenci a nové technologie a bývalým náměstkem ministra průmyslu a obchodu:
1. Vaše vize je dostat „Czech AI“ mezi TOP10 — jaké tři strategické priority byste označil za nezbytné pro dosažení tohoto cíle?
Umělá inteligence představuje jednu z největších příležitostí pro zvýšení konkurenceschopnosti, produktivity a dlouhodobé prosperity České republiky. Moje ambice – dnes už v širším kontextu celého regionu CEE – je dostat nás mezi světovou špičku v AI. Právě následující měsíce a roky budou rozhodující.
První klíčovou prioritou je přívětivá legislativa, protože ta je základem pro všechen další rozvoj. Potřebujeme rámec, který zajistí bezpečnost a důvěryhodnost AI systémů, ale zároveň nebude brzdit inovace, firmy ani uživatele. Zásadní je snížit zbytečnou administrativní zátěž. To znamená aktivní vyjednávání v Bruselu s Evropskou komisí a členskými státy – a právě na tom budu systematicky pracovat ve své nové roli CEE AI Ambassadora (pozn.: zmocněnce podnikatelských a výzkumných asociací střední s východní Evropy pro AI a nové technologie), do které mě nyní jmenovali Svaz průmyslu a dopravy společně s Českou národní AI platformou, AAVITem či AI Chamber a podporou CEE Digital Coalition. Došlo tím k vytvoření zcela nové pozice napříč regionem s velmi silným mandátem, a této důvěry si velmi vážím.
Druhou prioritou musí být strategická infrastruktura. Dostatečný výpočetní výkon bude velmi brzy strategickou i bezpečnostní nutností každého státu, který chce podporovat výzkum, inovace i nasazování AI do průmyslu a praxe podniků.
Jako třetí oblast bych zmínil vzdělávání a práci s lidmi. Musíme zajistit, aby lidé uměli s AI pracovat, rozuměli jejím přínosům i rizikům a dokázali ji smysluplně využívat v praxi. Bez důvěry společnosti se žádná technologická ambice naplnit nedá.
2. V čem nás podle vás nejvíce brzdí v globálním srovnání — talent, financování, infrastruktura, data, spolupráce akademie a byznys?
Česká republika má řadu silných stránek. Jsme průmyslová ekonomika, máme kvalitní technické školy, šikovné a pracovité lidi a velmi slušný inovační potenciál. Talent ani schopnost technologii pochopit tedy nejsou naším hlavním problémem.
To, co nám dlouhodobě chybí nejvíce, je dostatečně silná role státu a obecně leadership. Digitalizace, modernizace a technologická excelence včetně AI musí být skutečnou vládní prioritou, nejen deklarací. Potřebujeme aktivní a sebevědomou přítomnost v Bruselu, investice do výzkumu, infrastruktury a podpory firem při zavádění AI do praxe, stejně jako systematickou podporu vzdělávání a rekvalifikací.
3. Které sektory vidíte jako největší hnací síly pro rychlé posílení pozice ČR v AI a proč?
Jedním z nejdál posunutých sektorů je bezesporu finanční sektor – bankovnictví, pojišťovnictví, detekce a prevence podvodů či řízení rizik. Zde se AI v Česku nasazuje ve velkém a s velmi konkrétními přínosy.
Velký potenciál ale vidím i v dalších oblastech, kde již dnes působí řada úspěšných českých startupů: medtech a zdravotnictví, kybernetická bezpečnost, gaming či data-driven služby. Právě tyto firmy potřebujeme cíleně podporovat, aby se z nich staly globální vzory a tahouni celého ekosystému.
A samozřejmě nesmíme zapomínat na průmysl obecně. Jsme silně průmyslová ekonomika a modernizace, robotizace a nasazení AI do výroby, logistiky a řízení procesů jsou naprosto klíčové. Tady si skutečně nemůžeme dovolit zaspat.
4. Co by měly firmy udělat okamžitě, pokud chtějí rychle a smysluplně nasadit AI bez velkých investic?
Základní doporučení je jednoduché: začít pragmaticky a postupně. Nejrychlejší přínosy dnes firmy získají nasazením AI v administrativě, zákaznické podpoře, marketingu, analýze dat nebo interní práci s dokumenty. Teprve poté má smysl přecházet ke komplexnějším procesním nebo produkčním scénářům.
Každé nasazení by mělo mít jasný business case, tedy odpověď na otázku, jaký konkrétní problém řeší a jakou hodnotu přináší. Data z posledních let jasně ukazují, že tempo adopce AI v praxi výrazně zrychluje, což je skvělé. Pořád jsme ale za průměrem EU a musíme v tomto ohledu firmy více podpořit.
5. Jak podle vás ovlivní evropské regulační rámce (např. AI Act) schopnost firem inovovat?
Jednou z mých hlavních misí je zajistit, aby evropská regulace – včetně AI Actu a jeho doprovodných předpisů – nepodkopávala konkurenceschopnost Evropy. Kontrolu a dohled nad AI systémy plně podporuji. Nechceme na evropském trhu systémy, které by manipulovaly, klamaly, prováděly sociální scoring nebo zneužívaly citlivá data.
Zároveň ale musíme otevřeně říkat, že nadměrná administrativní zátěž, která nepřispívá k reálnému zvýšení bezpečnosti, je kontraproduktivní. Přehnané papírování, složitá technická dokumentace či duplicity v registracích zvyšují náklady, zpomalují inovace a snižují náš inovační potenciál. Pro ilustraci, uvést zdravotnický prostředek s AI na trh v USA je dnes často více než dvakrát rychlejší než v EU.
Právě proto jsme jako Česko už loni navrhli na Radě EU 6. června (pozn.: Jan kavalírek tehdy působil jako náměstek ministra průmyslu a vládní zmocněnec pro AI) jako první stát vůbec, že by mělo dojít k odložení AI Actu a jeho zjednodušení, aby se na něj všichni dokázali dobře připravit. Po mnohaměsíčním intenzivním vyjednávání jsme uspěli jsme a Komise náš návrh nakonec akceptovala. Teď je ale nutné, aby nová vláda pokračovala.
6. Kde podle vás „ujíždí vlak“ a hrozí, že nám něco zásadního unikne?
Celkově EU v podpoře umělé inteligence oproti ostatním velmocím zaspala. Následující roky proto rozhodnou o tom, zda se Evropská unie může ještě stát lídrem v technologiích a AI, nebo se spokojí s rolí průměrného a závislého kontinentu, který následuje trendy druhých. A to nesmíme připustit. Chceme EU, která trendy spoluvytváří a hraje rozhodující sílu v technologickém vývoji a praktickém nasazení.
Jak jsme už zmínili, k tomu bude do budoucna naprosto zásadní strategická digitální infrastruktura. Pokud nechceme být pouze pasivními uživateli cizích technologií, ale skutečnými tvůrci a inovátory, musíme mít přístup k moderním výpočetním AI kapacitám, na kterých budeme schopni trénovat a provozovat vlastní AI modely. Ať už pro práci s citlivými daty státu ve zdravotnictví, bezpečnosti, energetice, dopravě či veřejné správě a dalších, tak pro vytvoření podmínek pro podporu dalšího AI výzkumu či podniků v nasazování AI do praxe.
Právě proto je nezbytné udělat maximum, abychom získali pro Česko AI Gigafactory, o níž podali loni České radiokomunikace žádost do výzvy Evropské komise. Zájem napříč EU je obrovský, nicméně jejich projekt je velmi dobře připraven, na místě už navíc začali jeho první část stavět. Věřím tedy, že s podporou vlády máme solidní šance uspět. Stejně tak bychom měli podporovat i kvantové výpočty. S takovou infrastrukturou se můžeme vyprofilovat jako jeden z AI hubů Evropy a klíčový poskytovatel AI technologií. No nebyla by to skvělá vize pro Česko?
7. Jak byste doporučil budovat talent pipeline v ČR?
Musíme pracovat na všech úrovních současně. Pro špičkové talenty potřebujeme dlouhodobě financované programy na podporu výzkumu, jako například AI virtuální institut, který má umožnit stabilní rozvoj špičkové AI vědy a zároveň přilákat špičkové odborníky ze zahraničí.
Zároveň ale musíme začít mnohem dříve. Vzdělávání na základních a středních školách, příprava učitelů a základní AI gramotnost celé populace jsou naprosto klíčové. Naším cílem by mělo být, aby každý rozuměl tomu, co AI je, jak funguje a jak ji bezpečně používat. AI se totiž velmi brzy stane zcela běžnou součástí pracovního i osobního života. Součástí pak musí být také rekvalifikace dospělých, úzká spolupráce akademie a byznysu a otevřenost mezinárodní spolupráci.
O projektu AI Kompas
Business Leaders Forum přináší projekt AI Kompas – rámec pro efektivní, etické a odpovědné využívání umělé inteligence, který podporuje udržitelnost, snižuje environmentální dopady a pomáhá naplňovat cíle ESG.
Více informací naleznete na webu projektu.
Kontakt pro spolupráci: stachova@blf.cz.