Udržitelné financování již není jen trendem, ale klíčovým nástrojem pro propojení ekonomických cílů s environmentálními a sociálními přínosy. Pokrok v této oblasti přinesla Taxonomie EU, která od roku 2021 nutí velké společnosti a finanční instituce transparentně reportovat, jaká část jejich obratu, investic (CapEx) a provozních nákladů (OpEx) je v souladu s udržitelnými kritérii. Tento mechanismus výrazně posiluje integraci finančního a nefinančního reportingu – místo roztříštěných zpráv postupně vznikají ucelené analýzy, které propojují tradiční účetní ukazatele přímo s dopady na klima a společnost. Důsledky jsou zásadní: firmy čím dál více propojují práci finančních týmů a manažerů udržitelnosti, což mění jejich vnitřní procesy směrem k integraci ESG ukazatelů do finančního rozhodování.
Vyšší ziskovost i hodnota firem
Studie prokazují, že společnosti sladěné s Taxonomií EU dosahují lepší finanční výkonnosti. Výzkum provedený F. Tonnarello a kolektivem (2025) analyzující 123 evropských energetických firem v letech 2012–2022 odhalil přímý pozitivní vliv na klíčové ukazatele: zisk (EBIT), návratnost kapitálu (ROE) i aktiv (ROA), a dokonce i na tržní hodnotu měřenou Tobinovým Q. Firmy navíc vykazovaly vyšší technickou efektivitu.
Tento efekt vysvětlují dvě teorie. Institucionální teorie říká, že soulad s Taxonomií EU posiluje důvěryhodnost firmy a její přijetí trhem. I přes počáteční obtíže s reportingem společnosti usilují o transparentnost, aby prokázaly udržitelnost svých strategií. A podle signalizační teorie zveřejňování ESG ukazatelů funguje jako důvěryhodný signál pro investory, snižuje informační asymetrii a přináší konkurenční výhody. Firmy, které začaly reportovat dobrovolně, zaznamenaly zlepšení dříve. Taxonomie navíc vyvolala strategické změny: posílila interní diskuse o udržitelnosti a motivovala firmy k „závodu o prvenství“ v ESG. Dodržování pravidel také snižuje náklady na financování. Soulad s Taxonomií EU se tak stal nástrojem pro posílení reputace, přilákání investorů a zvýšení efektivity.
Tato zjištění doplňuje i širší průzkum mezi CEO od PwC, který konkrétně ukazuje, že udržitelné investice provedené za posledních pět let vedly u jedné třetiny CEO ke zvýšení příjmů. Dvě třetiny CEO navíc tvrdí, že tyto investice buď snížily náklady, nebo neměly žádný významný dopad na náklady. Po zohlednění geografických a dalších faktorů jsou udržitelné (climate-friendly) investice spojeny s vyššími ziskovými maržemi. Výzkum Harvard Business School navíc zjistil rychlejší růst příjmů u firem, které transformují své produktové portfolio směrem k „zeleným“ řešením.
Nižší náklady na financování
Studie zaměřené na efekty Taxonomie EU prokazují výrazně nižší náklady na financování u společností sladěných s taxonomií. Tento efekt se projevuje jak u dluhového, tak akciového kapitálu. Výzkumy Tonnarello et al. (2025) a Hummel a Bauernhofer (2024) ukazují, že banky již aktivně využívají ESG ukazatele z Taxonomie EU při poskytování úvěrů, přičemž firmy s lepšími KPI získávají výhodnější podmínky financování, zejména u zelených dluhopisů.
Na akciových trzích pak společnosti reportující soulad s Taxonomií EU vykazují vyšší tržní hodnotu, měřenou Tobinovým Q a nižší náklady na kapitál.
Praktickým výsledkem je vytvoření virtuálního kruhu, kde firmy s lepšími ESG parametry získávají přístup k levnějším zdrojům financování, což jim umožňuje další investice do udržitelného rozvoje a posilování své konkurenční pozice.
Podpora inovací díky tlaku na reporting
Konkrétní prahové hodnoty Taxonomie EU pro téměř stovku ekonomických činností slouží podnikům jako vodítko pro transformaci jejich obchodních modelů. Klíčové ukazatele propojující finanční výkony s udržitelností totiž nutí management podniků přehodnotit dlouhodobou životaschopnost jejich strategií. Zásadní roli hraje Taxonomie EU v mobilizaci kapitálu. Legitimizuje zelené investice a společnostem s vyšším souladem nabízí potenciál nižších nákladů na financování. Speciální kategorie pro nízkouhlíkové technologie navíc vytváří prostor pro inovace, i když někteří kritici upozorňují, že binární struktura taxonomie nemusí dostatečně motivovat k průlomovým řešením. Přesto implementace Taxonomie EU již nyní stimuluje inovační oddělení firem k vývoji udržitelnějších řešení a studie prokazují pozitivní vazbu mezi ESG výkonností a zelenými inovacemi.
Tento inovační tlak je posílen i na úrovni individuálních manažerů: více než polovina (56 %) CEO podle globálního průzkumu PwC uvádí, že jejich osobní incentivní kompenzace je spojena s metrikami udržitelnosti. Studie ukazují, že čím vyšší procento kompenzace je v sázce, tím vyšší příjmy pravděpodobně plynou z klimaticky „přátelských“ investic. Navíc, CEO, kteří podnikají více „reinvenčních“ kroků v oblasti inovací produktů/služeb nebo nových cenových modelů, vykazují vyšší čisté ziskové marže.
FinTech a AI jako hybatelé udržitelného financování
Finanční technologie a umělá inteligence se stávají klíčovými nástroji pro podporu udržitelného financování a dosažení cílů udržitelného rozvoje. Jejich role se projevuje zejména ve zvýšení transparentnosti, efektivity a dostupnosti zelených investic. Moderní AI systémy, které využívají strojové učení a prediktivní analýzy, revolucionizují zpracování ESG dat. Dokážou analyzovat rozsáhlé množství nestrukturovaných dat (včetně satelitních snímků nebo zpráv v přirozeném jazyce), identifikovat skryté vzorce a kvantifikovat ESG rizika s přesností, která překonává tradiční metody. Například AI algoritmy dokážou detekovat nesrovnalosti v reportingu uhlíkové stopy nebo předpovídat budoucí klimatická rizika konkrétních aktiv.
Studie Kashifa (2024) prokázala, že 1% růst FinTech indexu zvyšuje objem udržitelného financování o 0,038%. AI navíc umožňuje personalizované ESG investiční poradenství, čímž rozšiřuje okruh potenciálních investorů. V rozvojových zemích podle Tanchangya et al. (2025) FinTech platformy zvýšily dostupnost zelených investic pro 120 milionů lidí mimo tradiční bankovní systém.
Nicméně je potřeba podotknout, že i přes vysoká očekávání zůstává důvěra v AI překážkou její širší adopce. Z globálního průzkumu PwC vyplývá, že pouze třetina (33 %) CEO má vysokou míru důvěry v AI zabudovanou do klíčových procesů. Proto je důležité, vyhnout se uspěchanému nasazování technologie, které by mohlo podkopat důvěru zákazníků, zaměstnanců nebo jiných zúčastněných stran.
Regulace, která mění trhy
Přes řadu implementačních výzev – od omezeného sektorového pokrytí po spory o klasifikaci přechodných technologií – prokazuje Taxonomie EU svůj zásadní transformační potenciál. Standardizovaná pravidla již nyní výrazně omezují prostor pro greenwashing a firmy sladěné s jejími kritérii dosahují měřitelně lepší finanční výkonnosti i vyšší tržní hodnoty.
Evropský model navíc získává globální vliv – země jako Kanada nebo Británie částečně přebírají jeho principy a Mezinárodní platforma pro udržitelné finance (IPSF) vytváří základy pro širší mezinárodní konvergenci.
I při současných nedokonalostech se Taxonomie EU ukazuje jako klíčový nástroj zelené transformace. Její schopnost propojit finanční toky s udržitelným rozvojem z ní činí jeden z nejdůležitějších regulačních inovací současnosti.
Autorka článku: Pavlína Al-Madhagi, ESG konzultantka pro Business Leaders Forum
Seznam zdrojů:
- Alharbi, S.S., Al Mamun, M., Boubaker, S. a Rizvi, S.K.A. (2023). Green finance and renewable energy: A worldwide evidence, Energy Economics, 118, článek 106499.
- Hummel, K. a Bauernhofer, K. (2024). Consequences of sustainability reporting mandates: evidence from the EU taxonomy regulation. Accounting Forum, 48(3), s. 374–400.
- Kashif, M., Pinglu, C., Ullah, S. a Zaman, M. (2024). Evaluating the influence of financial technology (FinTech) on sustainable finance: a comprehensive global analysis. Financial Markets and Portfolio Management, 38, s. 123–155.
- Papari, C.-A., Toxopeus, H., Polzin, F., Bulkeley, H. a Menguzzo, E.V. (2024). Can the EU taxonomy for sustainable activities help upscale investments into urban nature-based solutions? Environmental Science and Policy, 151, článek 103598.
- PwC (2025). PwC’s 28th Annual Global CEO Survey: Reinvention on the edge of tomorrow. PwC.
Schütze, F. a Stede, J. (2024). The EU sustainable finance taxonomy and its contribution to climate neutrality. Journal of Sustainable Finance & Investment, 14(1), s. 128–160. - Siddik, A.B., Rahman, M.N. a Yong, L. (2023). Do FinTech adoption and financial literacy improve corporate sustainability performance? The mediating role of access to finance. Journal of Cleaner Production, 421, článek 137658.
- Tanchangya, T., et al. (2025). Financial Technology-Enabled Sustainable Finance for Small and Medium-Sized Enterprises. Environment, Innovation and Management.
- Tonnarello et al. (2025). The Impact of EU Taxonomy for Sustainable Activities on European Utilities Performance. Business Strategy and the Environment.
- Zhang, J. a Liu, Z. (2023). Study on the Impact of Corporate ESG Performance on Green Innovation Performance: Evidence from Listed Companies in China A-Shares. Sustainability, 15, článek 4750.
- Zhou, G., Zhu, J. a Luo, S. (2022). The impact of fintech innovation on green growth in China: mediating effect of green finance. Ecological Economics, 193, článek 107308.