První verze evropských standardů ESRS znamenala pro firmy významný krok vpřed v oblasti transparentnosti, v praxi však často vedla k velmi rozsáhlým reportům a vysokým nárokům na data. Následné měsíce diskusí a nejistoty kolem dalšího směřování regulace, včetně debat v rámci balíčku Omnibus, otevřely prostor pro úvahy o větším zjednodušení a lepším zacílení reportingu. Návrh ESRS 2.0, který představil EFRAG v druhé polovině minulého roku, má ambici posunout udržitelnostní reporting od compliance a samotného sběru dat k nástroji, který firmám skutečně pomáhá řídit strategii a dlouhodobou hodnotu.
Hlavní změna je filozofická. Ačkoliv se snižuje počet datových bodů, klíčové požadavky na popis řízení (politiky, akce, cíle, metriky) zůstávají. Místo vyplňování checklistu nastupuje princip „fair presentation“ – povinnost podat pravdivý a úplný obraz. To vyžaduje více profesionálního úsudku a odpovědnosti, nikoliv méně práce.
Návrh přináší i praktické úlevy. Analýza dvojí materiality je jednodušší díky posílení top-down přístupu. Zjevně podstatná témata není nutné dokládat složitým scoringem. Struktura reportu je navíc flexibilnější, umožňuje odkazovat na jiné dokumenty nebo přesunout technické tabulky do příloh.
Podle prozatímní politické dohody by se měla povinnost omezit na největší podniky s více než 1 000 zaměstnanci a čistým obratem nad 450 mil. EUR. Tato změna, s formálním schválením očekávaným v roce 2026, ruší povinnost např. pro malé a střední podniky kótované na burze.
ESRS 2.0 je zatím návrh s očekávanou platností od roku 2026; do té doby zůstává závazný původní set standardů. Přesto je doporučeno, aby firmy již nyní aplikovaly „ducha změn“ – princip fair presentation a zaměření na podstatné informace. Tím nejen vytvoří strategičtější a čitelnější report, ale i klíčovou konkurenční výhodu na trhu, kde tlak na ESG data přetrvá.
Zajímá vás detailní analýza toho, co se v ESRS 2.0 mění a co z toho pro vás vyplývá? Máme ji pro vás zpracovanou a najdete ji [tady].
Autorka analýzy: Pavlína Al-Madhagi