První vlna reportování podle European Sustainability Reporting Standards (ESRS) přináší nejen nové poznatky, ale i řadu výzev, které bude potřeba zvládnout v nadcházejících letech. Analýza prvních reportů 50 společností, kterou sestavila poradenská společnost KPMG, vykresluje obraz postupně nabíhajícího reportování udržitelnosti podle evropské směrnice CSRD. Analýza KPMG ale není jen o číslech, nabízí zejména konkrétní poznatky a doporučení pro další reportování o udržitelnosti.
Rozmanitost přístupů k analýze dopadů, rizik a příležitostí (IRO)
Některé firmy zahrnuly pouze devět IRO (dopadů, rizik a příležitostí), zatímco jiné dokonce 93. Výrazná variabilita mezi počtem hlášených IRO naznačuje obtíže při prvním použití konceptu dvojí materiality (DMA). Rozdíly vyplývají nejen z různých sektorů, ale také z rychlé implementace CSRD, která předběhla detailní pokyny od EFRAG. 59 % všech IRO tvořily dopady, dvě třetiny z nich negativní, přičemž 49 % bylo přímo spojeno s vlastními operacemi. Zprávy často postrádaly jasnost ohledně časových horizontů, což ukazuje na potřebu detailnějších pokynů pro klasifikaci IRO.
Z analýzy KPMG dále plyne, že firmy častěji identifikují dopady, protože se jedná o přímé důsledky jejich činností, které jsou relativně snadno identifikovatelné, zvláště pokud zahrnují negativní externality (např. emise CO₂ nebo vliv na komunitu). Průměrný počet identifikovaných negativních dopadů byl 1,35krát vyšší než počet identifikovaných rizik. Podobně počet identifikovaných pozitivních dopadů převyšoval počet příležitostí v průměru 1,61krát, což naznačuje, že firmy více reflektují již přímé přínosy svých aktivit, než aby hledaly nové strategické příležitosti. Například některé firmy uváděly jako pozitivní dopady přínosy svých udržitelných investic nebo zlepšení v komunitách, přestože se nejednalo o příležitosti v tradičním finančním smyslu. Hlášené dopady často nebyly finančně materiální, tj. neměly přímý dopad na finanční výsledky firmy.
Tento nesoulad může vyvolávat otázky: Je metodika hodnocení finanční materiality dostatečně robustní? Jsou tyto dopady podceněny ve vztahu k jejich skutečné dlouhodobé hodnotě nebo riziku? Podle KPMG se firmy musí naučit lépe integrovat oba přístupy, což je klíčové pro to, aby ESRS poskytl užitečné informace jak pro stakeholdery, tak pro investory.
Pět hlavních témat UDRŽITELNOSTI: emise vedou
Přestože ESRS pokrývá širokou škálu oblastí, většina dopadů, rizik a příležitostí (IRO) se koncentrovala do pěti klíčových témat: klimatická změna, pracovní síla (S1, S2), governance (G1), a využití zdrojů a cirkulární ekonomika (E5).
Zprávy ale často postrádaly specifické informace o tom, kde jsou IRO (dopady, rizika a příležitosti) umístěny v hodnotovém řetězci a jaké časové horizonty k nim patří. Konkrétně jde o to, že mnoho společností neuvádělo, zda identifikované IRO spadají do oblasti upstream (dodavatelé a suroviny), vlastní operace, nebo downstream (odběratelé a distribuce). Tento nedostatek činí obtížnější pochopit, kde v hodnotovém řetězci dochází k největšímu dopadu nebo riziku.
Podobně byly časové horizonty (krátkodobé, střednědobé, dlouhodobé) často nejasné. Například u negativních dopadů nebylo vždy zřejmé, zda jde o okamžité problémy, které by měly být rychle řešeny, nebo spíše o středně- až dlouhodobé výzvy, které se projeví v budoucnosti. Některé firmy nejasně odlišovaly skutečné dopady od potenciálních, což ještě více narušovalo srozumitelnost zpráv. V 50 analyzovaných zprávách se objevilo i specifické IRO (7 % všech IRO), jako je kybernetická bezpečnost nebo kvalita života.
Obecně společnosti vykázaly nejvyšší úroveň zralosti v oblasti klimatických reportů díky dlouhodobé práci s GHG protokolem a TCFD doporučeními. 62 % společností má cíle čisté nulové emise, většina plánuje dosažení do roku 2050, přičemž 86 % zahrnulo scénářové analýzy zahrnující fyzická i přechodová rizika. Jedna firma však uvedla, že klimatická změna pro ni není materiálním tématem, což zdůrazňuje potřebu jednotnějších metodik pro hodnocení témat, jako je klimatická změna.
Přímá komunikace se stakeholdery je klíčová
Firmy s vyspělejšími procesy zapojení stakeholderů získaly více relevantních vstupů do analýzy dvojí materiality (v rámci DMA procesu). 60 % společností zapojilo externí stakeholdery při identifikaci dopadů, příležitostí a rizik, zatímco 48 % při určování materiálních témat. Pasivní metody, jako dotazníky, měly omezený efekt, protože často vedly k nejasnostem ve výkladu. Přímé metody jako rozhovory či fokusní skupiny se ukázaly jako klíčové pro lepší pochopení celého kontextu.
Digitalizace reportingu UDRŽITELNOSTI je výzvA
Často se stává, že text vložený do grafů (např. popisky osy, hodnoty) není čitelný pro AI, protože ho vnímá spíše jako obrázek než textovou informaci. AI nástroje obvykle neumí přirozeně „číst“ vizualizace bez doplňujícího textového popisu. Například, pokud tabulka nezahrnuje popisky (legendu) nebo strukturovaný text, AI ji nemusí správně interpretovat.
Pro podporu strojové čitelnosti je důležité aplikovat metadata (tagy), která jasně označují, co jednotlivé informace znamenají a jak spolu souvisí. Například, tagy by mohly označovat časové horizonty IRO nebo jejich umístění v hodnotovém řetězci. Nyní je v přípravě standard pro digitální reporty, tzv. XBRL taxonomie, která umožní jednotnou strukturu a snadnou interpretaci dat. Implementace tohoto standardu se však očekává nejdříve po roce 2026. Do té doby musí firmy zajistit, že jejich zprávy budou snadno čitelné pro lidské čtenáře (zejména stakeholdery) a zároveň připravené pro budoucí strojové zpracování.
Firmy, které připraví své zprávy s ohledem na AI od samého začátku, získají podle KPMG významnou konkurenční výhodu. Tyto zprávy jsou rychleji analyzovány, lépe pochopeny a minimalizují riziko chybných interpretací dat.
Propojení se strategií společnosti a délka reportu
Průměrná délka zpráv byla 84 stran, přičemž 90 % firem použilo doporučenou strukturu ESRS. Přesto však bylo často zaznamenáno, že zprávy postrádaly propojení mezi jednotlivými sekcemi, což vedlo k roztříštěné prezentaci informací.
Zprávy často obsahovaly opakující se informace, což mohlo být důsledkem snahy o splnění jednotlivých požadavků ESRS v každé sekci zvlášť. Například některé společnosti opakovaly stejné metriky nebo postupy v různých částech zprávy, což vedlo ke ztrátě konzistence a jasnosti. Důsledkem byla snížená schopnost efektivně vyprávět strategický příběh firmy.
KPMG zmiňuje, že některé společnosti se zaměřily na metriky (tj. číselná data), ale zanedbaly narativní propojení mezi těmito metrikami, strategiemi a akcemi. V praxi to znamená, že čtenářům chyběl kontext o tom, jak IRO (dopady, příležitosti a rizika) souvisejí s dlouhodobými cíli a hodnotami firmy. Mnoho firem přistoupilo k reportování jako ke cvičení čistě v souladu s předpisy, místo aby využilo příležitost vysvětlit, jak jejich strategie reaguje na identifikované IRO.
Jaká jsou klíčová poučení a doporučení?
- Přímé zapojení stakeholderů: S relevantními skupinami komunikujte napřímo (například prostřednictvím focus groups). Pasivní metody, jako dotazníky, jsou často méně efektivní.
- Vyprávění příběhu: ESRS klade důraz na data, ale nezapomeňte prezentovat svou strategii a směr, který firma zastává. Vaše zpráva by měla být nejen technická, ale i inspirativní.
- Strojová čitelnost: Investujte do tagování a přípravy zpráv tak, aby byly čitelné i digitálně.
- Struktura a tón: Pečlivě vyvažte detailní obsah s jasnou strukturou a profesionálním tónem. Zbytečné opakování může snížit čitelnost zprávy.
Zdroje: KPMG
Autorka článku: Pavlína Al-Madhagi, ESG konzultantka Business Leaders Forum