Na konci roku 2022 skončila již 27. konference OSN o změně klimatu. COP27 odehrávajícím se v egyptském Šarm el Šajchu se zúčastnilo více než 45 tisíc účastníků, a konference se stala jednou z nejdéle trvajících konferencí o klimatu vůbec. Asi nejdůležitějším výsledkem konference bylo založení speciálního fondu (loss and damage fund) pro kompenzace ztrát a škod způsobených změnou klimatu rozvojovým zemím, které jsou nejvíc zranitelné vůči negativním dopadům klimatické krize. Na druhou stranu na COP27 téměř zapadla snaha udržet globální oteplování na úrovni do 1,5 stupňů Celsia, ačkoli byla znovu potvrzena. Ve vztahu k postupnému vyřazování fosilních paliv se konference také nijak významně neposunula. Na čem se však zástupci téměř dvou set zemí světa shodli, bylo, že k úspěšnému řešení klimatické krize je potřeba vzájemné intenzivní spolupráce.
Potřeba provázanějšího světa se odráží na pěti nejvýraznějších trendech v oblasti udržitelnosti a klimatu, které se v tomto roce budou jen dále rozvíjet:
1. Čistá nula a Scope 3
Čistá nula je ambicí podniků i celých států co nejvíce snížit emise skleníkových plynů směrem k nule a zbývající emise vyvážit uhlíkově negativními řešeními, ať už přírodními (firmy například sází stromy nebo přispívají na obnovu mangrovových porostů) nebo technologickými (například přímé zachycování emisí v ovzduší, oblast, do které se již dnes povážlivě investuje).
Apel na snížení emisí Scope 3 (jedná se o nepřímé emise, které jsou následkem aktivit podniku a které vznikají ze zdrojů mimo kontrolu či vlastnictví podniku, ale nejsou klasifikovány jako Scope 2 (např. služební cesty letadlem, ukládání odpadu na skládku, nákup a doprava materiálu třetí stranou atp.)¹ se v roce 2023 zvýší, společnosti se zaměří na snižování těchto emisí, budou svou snahu komunikovat svým partnerům v dodavatelském řetězci a podporovat změnu i u nich. Scope 3 v dnešní době představuje naprostou většinu emisí, které podnik vyprodukuje, tedy pouhé snižování Scope 1 a Scope 2 společnosti k čisté nule ve většině případů nedovede.
2. Odolnost a adaptace
Již v úvodu článku jsme zmiňovali nově vzniklý fond pro kompenzaci ztrát a škod způsobených změnou klimatu, tzv. loss and damage fund. Jeho založení bylo však jen prvním krokem, který musí následovat intenzivní spolupráce všech států na jeho uvedení do chodu. V tuto chvíli nemá fond žádné zaručené financování a někteří odborníci pochybují, že jej v dohledné době získá: „Budou na něj v příštím roce vyčleněny prostředky? Mám o tom velké pochybnosti,“ uvedl Ritu Bharadwaj, odborník na financování klimatu z Mezinárodního institutu pro životní prostředí a rozvoj.
Několik zemí, například Dánsko, Rakousko a Nový Zéland, se zavázalo poskytnout přibližně 80 milionů dolarů na pokrytí ztrát a škod zaviněných klimatickou krizí v chudých státech ještě předtím, než bylo vytvoření fondu na COP27 odsouhlaseno. Velká část těchto peněz již však našla své využití, a nepomůže tak naplnit speciální fond, od něhož si země slibují, že bude schopen poskytovat miliardy dolarů rozvojovým zemím, které jsou zasažené zvyšováním hladiny moří nebo ztrátou kulturního dědictví.²
Na konferenci COP27 země také konečně dosáhly pokroku ve vytváření Globálního cíle pro adaptace (GGA). Cílem GGA, který byl vytvořen v rámci Pařížské dohody, je posílení globálních adaptačních opatření. Díky nim by měli žít lidé na celém světě v prostředí, které bude před negativními vlivy klimatické krize odolné. V průběhu roku 2023 se bude proto konat série workshopů v rámci programu Glasgow Sharm El-Sheikh (GlaSS), jež by měla účastníky připravit na přijetí rámce na konferenci COP28 v Dubaji koncem roku 2023.
3. Cirkulární ekonomika
K urychlení budování cirkulárních ekonomik bude také zapotřebí spolupráce. Proto bude rok 2023 klíčový pro navázání na dohodu 175 zemí z roku 2022 o vytvoření právně závazné smlouvy o ukončení znečišťování planety plastem. Mezivládní vyjednávací výbor (INC) bude v průběhu roku 2023 pořádat semináře s cílem smlouvu v roce 2024 přijmout.
Společnost Economist Impact prostřednictvím své iniciativy Back to Blue (Zpět k modré) upozornila na nutnost řešit chemické znečištění. V návaznosti na vznik velkého milníku v podobě smlouvy o plastech byl rovněž zřízen nový výbor pro chemické látky.
Důležité bude také řešení znečištění vod a moří. K němu bude potřeba partnerství veřejného se soukromým sektorem a také s akademiky, vědci a koncovými spotřebiteli.
Taxonomie EU, rámec pro udržitelné ekonomické aktivity, v novém roce také zahrnuje cirkulární ekonomiku, čímž se urychluje začlenění oběhového hospodářství do kontroly podnikových činností ze strany investiční komunity.
4. Ekosystémy a zdroje
Díky zdůraznění možných přírodních řešení klimatické krize na COP26 se přírodě a její ochraně věnoval také COP27. Například oceán a potravinové systémy měly své vlastní pavilony. Činy však mluví hlasitěji než slova – a pokrok v oblastech, jako jsou udržitelná potravinová výroba, spotřeba nebo například zastavení odlesňování planety, byl v uplynulém roce nepříliš přesvědčivý.
Ochrana a obnova biologické rozmanitosti v rámci Úmluvy o biologické rozmanitosti (CBD) je na programu jednání od roku 2020. Cílem je dopracovat se k rámci vývoje ochrany biologické rozmanitosti po roce 2020, ten by měl stavět na základech položených Strategickým plánem pro biologickou rozmanitost na období 2011–2020 (ze všech cílů nebylo do roku 2020 plně dosaženo ani jednoho, pouze 6 bylo dosaženo částečně. Z 60 podcílů bylo splněno pouze 7; v 38 lze sledovat částečný pokrok. Obecně lze říci, že k většímu naplňování docházelo u cílů týkajících se přijímání politik a opatření než u cílů, které se týkají samotného stavu biologické rozmanitosti).³ Na poslední konferenci o biologické rozmanitosti (COP15) v Montrealu se o tomto novém rámci jednalo, ale tvrdá práce začíná nyní: v roce 2023 se bude zvyšovat celosvětová spolupráce, aby se zajistilo plnění cílů pro ochranu biodiverzity do roku 2030.
5. Společenská udržitelnost
COP27 je označován jako první africká konference OSN a zaměřila se do velké míry na otázky rozvojových zemí, zdůraznila potřebu neopomíjet nejzranitelnější komunity. Společenský rozměr výzev spojených se změnou klimatu, opatřeními spojených s udržitelností byl v minulosti často přehlížen, v roce 2023 by se však měl posunout do popředí a v agendě udržitelnosti by neměl zapadnout.
Jedním z hlavních důvodů vysoké důležitosti společenské udržitelnosti je krize životních nákladů v mnoha zemích, kterou ještě zhoršila válka na Ukrajině a rostoucí ceny energií a potravin. Politici a vrcholoví manažeři se musí orientovat ve složitých krizích klimatu a životních nákladů, které se společně prolínají. Obě krize vyžadují zvýšený důraz na investování do obnovitelných zdrojů energie.
Největší výzvou však zůstává snaha přimět obyvatele, aby se do nových opatření proti klimatické krizi aktivně zapojili. Například uhlíkové daně – jakkoli mohou být pro splnění klimatických cílů klíčové – mohou čelit odporu, protože voliči, kteří nemají dostatek prostředků, reagují na zavádění daní v době recese (i když jsou zaváděny v dobré víře) negativně. A to zejména, pokud jsou špatně komunikovány a lze je jejich pohledem nahlížet jako skrytou snahu vlád vylákat ze svých občanů další peníze.
Dozvídejte se nejnovější trendy v udržitelnosti jako první, přidejte se do sítě našich členů, více informací o tom, jak se stát členem Business Leaders Fora, najdete na našem webu.
Článek byl přeložen a upraven z internetového magazínu Economist Impact: https://impact.economist.com/sustainability/net-zero-and-energy/the-top-5-sustainability-and-climate-trends-to-watch-in-2023.
¹ Zdroj: https://ci2.co.cz/cs/vybrane-pojmy-v-oblasti-uhlikove-stopy
² Zdroj: https://www.eenews.net/articles/a-climate-fund-was-born-it-still-doesnt-have-any-money/
³ Zdroj: https://www.mzp.cz/cz/globalni_biologicka_rozmanitost_vyhled